Místo určené pro výstavbu haly se nachází na okraji městské památkové zóny při příjezdu do centra Brandýsa po Zápské ulici. Nyní se zde nachází malý zanedbaný a nevyužitý park, který je obklopený rušným provozem dopravní křižovatky, železniční trati, přejezdu a vlakové zastávky a přilehlého parkoviště. Prostor pro pěší zde téměř není řešený. Umístěním haly část parku a alej stromů směřující k panské zahradě zámku zanikne. Návrh novostavby a úprava jejího okolí se tedy musí vypořádat s řadou problémů a najít řešení k vytvoření přehledné urbanistické koncepce s aktivním parterem a vhodnou stavbou v sousedství historické budovy základní školy z roku 1905.
Ulice Palachova vedoucí od haly do centra města by se měla stát přehlednou pěší zónou prostupnou jejím středem podél stávající aleje vzrostlých stromů. Mezi nově vysazené stromy na opačné straně ulice, které nahradí část stromů pokácených, bude umístěno 37 parkovacích stání. Ta jsou navržená podél zvýšeného soklu haly a budou využívána převážně pouze k vyzvedávání dětí nebo v době pořádání sportovních a kulturních akcí. Zaniklou alej stromů nahradí nové stromy podél ulice Zápská a ve zbylé ploše parku bude zachováno co největší množství stromů stávajících. Travnatou plochu nahradí dlažba, park se stane prostupným a pod korunami stromů budou umístěné lavičky. Hala bude v úrovni parteru otevřená prosklenou fasádou a tak bude možné z parku pozorovat dění uvnitř a zároveň se park a koruny stromů stanou součástí interiéru.
Ze severní strany budovy vznikne malý předprostor vymezený vstupní částí haly a stávající přístavbou učeben školy sloužící jako místo pro setkání a rozptylová plocha. Na něm jsou umístěné další tři stromy a před oběma budovami také lavičky.
Objem budovy byl předurčený závaznými regulacemi a v návrhu tedy šlo spíše o její vzhled a způsob propojení s okolím. Hala doplňuje blok budov neorenesanční školy a její přístavbu učeben s částečně omítanou a částečně oplechovanou fasádou. Záměrem bylo vytvořit vzhled budovy přiměřený její primární funkci tělocvičny, ale zároveň dostatečně reprezentativní pro společenské příležitosti města. Fasáda svým členěním a částečně i materiálově navazuje na novou přístavbu učeben, ale plechovou krytinu tvoří měděný maloformátový obklad. Ten svou strukturou i barvou navazuje na střešní krytiny okolních domů, které jsou ze vzdálenějších pohledů výrazně exponované. Zároveň se jedná o klasický materiál odpovídající umístění v památkové zóně, který vydrží desítky let bez údržby a svým stárnutím získává ušlechtilou patinu a větší hloubku. Okolní stromy v těsné blízkosti budovy dokreslují fasádu a nepravidelným propouštěním světla a vrháním stínu získává krytina další rozměr. Prosklená část parteru pak nabízí pohled do tělocvičny i foyer a otevírá tak budovu veřejnosti.

Malé náměstí jako předprostor víceúčelového
sálu a vinárny v Jungmannově ulici na druhé straně sousedí s malým
městským parkem a areálem Na Dolíku, kde se nachází pobočka městské
knihovny a kde v budoucnu vznikne poliklinika a centrum služeb.
Koncentrací těchto aktivit a institucí může vzniknout živé místo
v centru města, které víceúčelový sál doplní o pořádání obnovených
tanečních zábav, divadelních představení, besed, koncertů, menších plesů,
kreativních dílen, různých cvičení a jiných městských akcí.
Podélné náměstí před rekonstruovanými budovami je dlážděné
s mlatovou plochou a je doplněné o několik stromů a laviček, které ho
ohraničují a oddělují od parkoviště z obou stran. Na náměstí je také
navržená letní zahrádka u lípy před vinárnou. Zpevněná plocha náměstí
doplňuje travnaté plochy okolí kostela a sousedního parčíku a je ve stejné
úrovni s vymezeným dlážděným jízdním pruhem.
Všechny tři budovy tvořící nově jeden celek jsou sjednocené omítanou
fasádou s jemnou texturou a profilovaným soklem a velkými dřevěnými
okny do vinárny a sálu. Okna v sále jsou doplněná mřížemi, které chrání
okna v době tělocviku základní školy a zároveň zdobí interiér sálu i fasádu.